Pro upřesnění historie:

Šermířská představení ve Vojenském historické muzeu (VHM) v Praze na Hradčanech byla od prvopočátku až do roku 1966 nacvičena pod vedení JUDr. Jana Černohorského, mistra šermu, trenéra TJ Baník Praha - ČŠK Riegel. Zpočátku byla tato představení považována i jako "náborová akce" pro sportovní šerm.

První představení byla prováděna ve VHM jako ukázky historického, sportovního a divadelního šermu různými šermíři TJ Baník Praha = ČŠK Riegel.

Od roku 1962 se tato skupina člensky postupně stabilizuje a začínají i společné tréninky, které do té doby při malé frekvenci vystoupení byly spíše nárazové. Počet vystoupení se navyšuje:

V r. 1962 ve VHM 2x, v PKOJF (dnešní Výstaviště) 6x a 1x v kavárně Vltava.

V r. 1963 5x ve VHM a dále několikrát mimo Prahu

V r. 1964 skupina začíná vystupovat v letních měsících pravidelně ve VHM s prvním komponovaným pořadem "Mušketýři & bandité" pod patronací ÚDA Praha (Ústřední dům armády) a VHM (viz Program z r. 1964 a 1965 ). Představení bylo r. 1965 rozšířeno o použití seker a holí a také se lišilo v použité střelné zbrani v závěru představení, od roku 1964 vystupovala skupina pod názvem Kroužek historického šermu VHM a trénovala ve školách,VHM,VHÚ i na chatě P.Vlasáka. Při používání bambitek,hákovnic a děla jsme navíc zažili i to, že tehdejší prezident A.Novotný nevěděl co se děje a tak poslali dva vojáky Hradní stráže, aby to zjistili. Jenomže ti se i se samopaly dívali na průběh představení a tak postupně přibývaly další hlídky, až nakonec přišel dozorčí, ten jim dal po skončení představení nástup a jako jednotka odešli na Hrad.

Členové této skupiny, na rozdíl od skupin vznikajících v dalších letech včetně dnešní doby, byli vždy aktivní sportovní šermíři, řada i mistrů republiky v šermu jednotlivými zbraněmi. Samozřejmě jsme měli problémy se zbraněmi i s kostýmy, něco bylo vypůjčené z Vinohr.divadla, zbraně jsme se museli naučit vyrábět jak se dalo, v tom se osvědčil zejména Petr Vinař,který se později stal zbrojířem Národního divadla.

V letech 1962 - 1965 byli členy skupiny z :

Dokad o původci myšlenky Eduardu Wagnerovi a o autorovi šermířských sestav prvních předvádění JUDr.Janu Černohorském :

Potvrzení od ČŠK Riegel:

Potvrzujeme, že dne 29. VI. 1960 byla provedena šermířská scéna v historických krojích ze 17. století ve více proměnách a uvedena veřejně k představení na nádvoří Vojenského historického muzea v Praze na Hradčanech.

Jediným originálním původcem - autorem myšlenky samotné a iniciátorem jejího veřejného předvedení byl Eduard Wagner, který je činným členem našeho šermířského oddílu od 23. 9. 1959.

Nácviku tohoto představení, zejména jednotlivých proměn se z vlastní žádosti ujal mistr šermu JUDr. Jan Černohorský."

datum vystavení neuvedeno

Tento doklad si nechal Eduard Wagner vystavit pravděpodobně po rozpadu původní skupiny v r. 1966, která vystupovala v programu ÚDA Praha s názvem Mušketýři a bandité. V novinách, časopisech apod. byl totiž uváděn jako autor myšlenky a realizace historického šermu prakticky vždy pouze JUDr. Jan Černohorský. Pravdou je ale, že pplk. Wagner se minimálně do konce roku 1965 v realizaci historického šermu v programu Mušketýři a bandité přímo neúčastnil, ochotně však vždy odpovídal na dotazy ohledně tvaru zbraní,kostýmů a pod.Příčinou rozpadu skupiny s programem Mušketýři a bandité nebyl tedy pravděpodobně názorový střed pplk.. Wagnera s JUDr. Černohorským o provádění šermu jak se někdy uvádí v historii skupiny Mušketýři a bandité, důvodem byl prakticky návrat některých původních členů skupiny z počátků let 1962 ze základní vojenské služby, kdy JUDr. Černohorský tyto šermíře, kteří byli v době vzniku pásma "Mušketýři a bandité" na vojně, upřednostňoval v realizaci jednotlivých akcí a tím nastal rozkol.

Jedna část zůstala v r. 1966 ve Vojenském historickém muzeu (VHM) pod ÚDA (zřizovatel) a začala používat název skupina hist.šermu Mušketýři a Bandité. Té se ujal jako choreograf Čestmír Čivrný a přišli noví členové (F.Kafka,M.Sitta,Z.Šrůta,J.Kříž,K.Anderle) a druhá, doplněná o další šermíře s JUDr. Černohorským přešla s nově vytvořeným programem "Zkřížené kordy" pod tehdejší Divadlo Jiřího Wolkera ,V.Nádvorník nastoupil na studia voj.fakulty v Hradci Králové.

Skupina se již předtím zúčastnila natáčení některých filmů (Bláznova kronika,Atentát,Poslední růže od Casanovy) přibyly i další (Čest a sláva, Rakev ve snu viděti, Na žižkově válečném voze, Slasti Otce vlasti,Liselotte von dem Pfalz,Princ Bajaja..) přibyla i televize ( Praha-Paříž, Píseň pro Rudolfa III, Královský gambit).

Přišly i prvé zahraniční zájezdy - 1967 zájezd s čs.reprezentační revuí do pařížské Olympie kdy šéf p.Bruno Coquatrix si přímo vybral účast našich šermířů a W.Matušky, které viděl při návštěvě Prahy (zájezd M.Mathieu). Pan Coquatrix osobně upravil některé nástupy, např.s holemi) a chodil se na představení dívat. Byl tam také přítomen R.Berry, který patřil k partě herců, kteří natáčeli s G.Phillipem. Během červencového vystupování jsme si také zašermovali v Lucemburské zahradě, kam nás odvezli filmaři Krátkého filmu (natočili o vystupování v Olympii film) a splnil se nám tak sen každého čtenáře 3.mušketýrů.

V roce 1968 jsme byli na vystoupení Masopustního bálu v Mnichovském divadle, vystupovali jsme i např.v Jihlavě, Chebu,na vinobraní ve Znojmu,samozřejmě ve Schwarzenberském paláci ,jenže po vystoupení dne 18.8.1968 přijela Varšavská smlouva a okupační zpravodaj Zprávy uvedl fotografie děl ve VHM jako zbraně kontrarevoluce a tak s vystoupeními byl konec (dodnes jsou v koutě na chodníku kovové mříže kde kanony stály).

Přesto se však ÚDA (pplk.Poledne) podařilo zajistit v roce 1969 zájezd do Jižní Ameriky (Chile, Peru, Ecuador, Columbie, Venezuela) kde si nás přejmenovali na "Teatro historico de Praga", na našem vystoupení v Santiagu de Chile byl i pozdější prezident S.Allende. Celkem jsme na zájezdu odehráli 42 představení, někdy až 3x denně, na stadionech,ve sportovních halách,koncertních síních, ale i v divadlech jako je Smetanovo, s přejezdy až 300km, přes hory i poušť a s výškovým rozdílem až 2800m kdy byly při představeních připraveny i kyslíkové přístroje. 1.máj jsme na pozvání oslavili na našem zastup.úřadě v Quitu (vojína Svobodu jsme povýšili na svobodníka) a odvezli nás i na rovník, kde našim zbraním požehnal přítomný představitel řádu Mercediánů. V Cali jsme o přestávce fotbalového utkání na hřišti předváděli ukázku šermu 1:3 a při odchodu jsme se potkali s nastupujícím legendárním fotbalistou Pelém,v Quyaquilu nás barman v hotelu nutil jako Čechy skákat do vnitřního bazénu vedle baru z prvého patra s tím,že fotbalisté Dukly Praha tam také skákali. Teprve v bazénu jsme zjistili, že uprostřed je trubka od nefungujícího vodotrysku, brankář Viktor mi to v Praze nechtěl věřit. Mimo tato vystoupení jsme absolvovali též přímý televizní přenos v chilské televizi a 2 vystoupení pro venezuelské dva Tv kanály.

Po návratu nebylo politicky již možné vystupovat pod ÚDA a tak jsme v roce 1970 přešli pod TJ Baník Praha (ČŠK Riegel), který jako zřizovatel také odkoupil naše kostýmy a zbraně, neměli jsme již stálé místo vystoupení a tak jsme jezdili na zájezdy a v Praze vystupovali na Staroměstském náměstí, v PKOJF, na Vyšehradě a ve Valdštejnské zahradě. Odešli i někteří členové (+Šrůta,Kříž,Schuster,Vinař), přišli noví, znovu se vrátil J.Šolc. Začali jsme však spolupracovat s pražskými divadly- E.F.Buriana, Národním divadlem- kam si nás přizval rež.Macháček do Jindřicha V, Cyrana z Bergeracu,Hamleta, účinkovali jsme i v inscenaci Vojna a mír, Kutnohorští havíři,Jindřich IV, v Karlínském divadle jsme spoluúčinkovali v Králi tuláků, Robinu Hoodovi,Casanovovi, v Divadle SKN (libeňské) pak v úspěšné adaptaci 3.Mušketýři, v DJW (dnes Divadlo v Dlouhé) v Princ a chuďas, Nikola Šuhaj..výčet všech vystoupení je uveden dále. Přišly i další zahraniční zájezdy, vystupovali jsme na zahájení MS v šermu ve Vídni a v Hamburku, ale i ve vídeňském Prátru (spolu s N.Laudou), byli jsme na zájezdech v NDR (Ein Kessel Buntes..) a v Polsku, v roce 1982 i v Pobaltí (Vilnijus,Kaunas) a na Ukrajině (Chmelnickij,Rovno,Kameněc Poddillskyi,Kijev..) kde nám program uváděl v ruštině L.Županič. J.Šolcovi jako vedoucímu skupiny se povedlo znovu vyjednat vystupování ve Vojenském historickém muzeu na dvě sezony 1980-1.Po roce 1989 přišli noví členové,zemřeli M.Průša a Z.Houška a jezdilo se na zájezdy na hrady v NSR.

                                   Zpracoval: V.Nádvorník a P.Lebeda

Erb fedrfechtýřský Rudolfem II. udělený a skupinou užívaný.

Vít Nádvorník

pplk.v.v Eduard Wagner

Narodil se 27. 5. 1905 v Praze na Smíchově, zemřel 27. 1. 1984 v Praze v nemocnici Na Františku.

Po maturitě nastoupil na reálném gymnáziu do vojenské akademie v Hranicích, vyřazen byl v roce 1925. Prakticky po celou dobu profesionální dráhy si doplňoval vojenské vzdělání, a zastával různé funkce.

Po revoluci 1945 vystřídal několik posádek a 1. 10. 1945 byl na vlastní žádost přidělen do Vojenského historického ústavu s určením pro Vojenské muzeum. S účinností od 1. 5. 1941 byl povýšen na majora a 1. 4. 1947 na podplukovníka.

Koncem roku 1955 mu bylo na velitelství VHÚ doporučeno, aby si podal žádost o přeložení do zálohy, kam byl převeden od 1. 1. 1956

Postupem času publikoval několik knížek, časopiseckých a sborníkových statí. V druhé polovině padesátých let, kdy byl z politických důvodů donucen odejít z vojenského muzea, začal E. Wagner pracovat na díle o historických chladných zbraních. To vyšlo poprvé roku 1965 (německy), ve velkorysé polygrafické úpravě, a dočkalo se z Wagnerových děl největšího počtu vydání v několika jazycích. E. Wagner byl ale především ilustrátorem, od mládí rád a krásně kreslil a jak sám říkával muzejníkem. Nemluvil nikdy o sobě jako o historikovi.

Ve všech svých dílech E. Wagner nezapřel, že jednou z jeho lásek je šermířské umění. Šermoval již jako frekventant vojenské akademie a "umění meče" zůstal věrný až do své smrti. V suterénní v šermírně Českého šermířského klubu Riegel v Praze Jungmannově ulici byl také dlouhá léta oblíbeným společníkem, vždy v dobré náladě a vždy připraven vtipně glosovat drobné denní i velké světové události. Vždy ochotně a nezištně poradil a pomohl všem laickým i profesionálním zájemcům o historii zbraní či šermu. Jeho nápadem - jedinečným, jak jinak - bylo vyzkoušet praktiky starých mistrů šermu podle dochovaných šermířských pojednání.

Z jeho iniciativy vznikla a dlouhá léta pracovala první skupina historického šermu, Mušketýři & Bandité. Český historický šerm má v E. Wagnerovi svého duchovního otce.

Na nádvoří Vojensko-historického muzea (Schwarzemberský palác) s kolegy. E. W. zcela vpravo

JUDr. Jan Černohorský

(1898 - 1.11.1976)

Začal šermovat roku 1908 u mistra Vanderlinda v Praze. Během studií práv na pařížské Sorboně pak u mistrů L. Mérignaca, R. Raymonda (fleret) a A. Baudryho (kord).

Účastnil se olympijských her v Antverpách 1920 a Amsterodamu 1928 (5. místo v soutěži kordových družstev). Byl čtyřnásobným mistrem republiky (3x ve fleretu, 1x v kordu), zvítězil na mezinárodních turnajích v Brně (1923), Vídni (1928 a 1930) a na mnoha domácích soutěžích. Po roce 1932 zanechal závodní činnosti, mimo jeho startu za národní družstvo v roce 1950 proti Polsku, a věnoval se trenérské a pedagogické činnosti. K jeho žákům patřili šermíři, reprezentanti a mistři republiky např.: Čivrný, Janda, Matějíček, Bidlo, Cepák, Sitta, Kafka, Černohorský Ivan, Šolc, Anderle a řada dalších

Byl autorem celé řady článků o metodice a historii šermu, napsal příručku Šerm fleretem a kordem (1947), publikaci Škola šermu fleretem a kordem (1956). Byl činný jako rozhodčí a funkcionář. Jako trenér pracoval v řadě oddílů. Podílel se i na založení první skupiny historického šermu v ČR s pozdějším názvem Mušketýři a Bandité, jejíž byl vedoucí a autor předváděných šermířských scén.

Až do své smrti byl členem ČŠK Riegel.

SEZNAM ČLENŮ SKUPINY :

Členství trvající 15 - 35 let:

Anderle Karel +
Dvořák Karel
Formánek Václav
Houška Zdeněk M
Mgr.Kučera Marek
Ing.Lebeda Petr
Plecháček František
Procházka Milan (Santeli)
PhDr.Prokop Ivo M +
Průša Miloslav +
Rulf Zdeněk +
Svoboda Tomáš
Šolc Josef M
Ing.Vlasák Pavel M

Členky skupiny 1 - 10 let:

Benešová Iva
Cimlerová Zuzana
Hájková Vladimíra
Krejčová Věra
RnDr.Novotná Dagmar +
Plecháčková Jana
Skalická Bronislava
Šplíchalová Lenka
Vlasáková Jana +

Členové skupiny 1 - 10 let:

Ambrož Ondřej
Anderle Michal
Anderle Petr
Andres Julius
Bureš Eduard +
Bartoň Martin
Broukal Daniel
Cajthaml František (Burdýři)
JUDr.Cvejn Zdeněk
Češpivo Antonín (Santeli,Regius)
Čestmír Čivrný M +
Fürst Petr (Romantik)
Hanus Petr
MUDr.Hornyg Alfréd
Kahofer Rudolf
Kasl František
Ing.Kouba Jiří
Kramosil Jaroslav
Kraus Petr
Kříž Josef
Křížek Josef
Kuklík Jiří
Ing.Lhotský Miroslav
Matoušek Ivo
Marshal Miloslav M +
Moravec Jaroslav M (Romantik)
Müller Jiří + (Burdýři)
Nádvorník Vít
Ing.Olexa Petr M
Ing.Olexa Tomáš M
Palivec Pavel +
Pazstor Luděk M
RnDr.Pecka Václav
Procházka Milan (Santeli)
Ritschel Robert
Ing.Sitta Bohumil M +
prof.Skýva Svatopluk M +
Smutný Petr +
Stehlík Josef (Romantik)
Ing.Šolc Michal
Šplíchal Ivo
Šrůta Zdislav M +
Ing.Střelák Jiří M
Šuster Jaroslav
MUDr.Totušek Pavel M
Vinař Petr
JUDr.Zlámaný Svatopluk

Vysvětlivky : "M" Mistr republiky ve sportovním šermu fleretem,kordem nebo šavlí
v jednotlivcích nebo v družstvech

" + " takto označení členové již skončili svou životní pouť

My jsme zažívali díky době věci které už nám dneska nikdo nevěří. Třeba to, že na nás poslal prezident Novotný Hradní stráž a když se nevracela věřil že padli hrdinskou smrtí, Tak poslali další. .To jsem si nevymyslel, Po jeho demisi nám to vyprávěl pplk Šáda, náčelník VHM. Když mu potom řekli že je to naše vystoupení, chtěl to zakázat, ale vojáci měli radost že se bojí a tak ten rozkaz vždy poslali tam kam neměli (něco jako na Hlavní poštu) Vzal nás na milost až na Znojemském vinobraní, kde byl také a už dělal frajera. Natáčeli jsme také film pro Acker Bilka na Střeleckém ostrově, Schodiště paláce, rozsvícené svícny a režisérova připomínka byla usekni v záběru ten svícen- myslel to jako pokyn kameramanovi, Fr. Plecháček si to vzal jako příkaz pro sebe a tak jedním sekem ty svíce usekl.. Dnes dávají Noc na Karlštejně. -prodělal jsem jezdecký výcvik, naštěstí jezdili jezdci a já při příjezdu paní Žofky držel jejího koně. Měl jsem v kapse kostky cukru, Kůň není blbé zvíře a tak ho chtěl, Já se k tomu neměl,tak mi hubou tasil meč a mával s ním, Všichni se váleli smíchy, jen Podskalský říkal že je to do jiného filmu...V té Paříži - po premiéře mám pan B. Coquatrix říkal, že nás vezme na noční projížďku městem a bary, bohužel naši mu nezaplatili za vystoupení M-Mathie, tak se zapíral a dlužil také. Při derniéře přišel a omlouval se nám na jevišti a slíbil že kdykoliv tam přijedeme dostaneme volňásky do Olympie (nojo ale výj-doložka nebyla..). Pokaždé když tam jsem, dám mu na hrob alespoň malou kytku. Jo a na tu projížďku vzal r. 1967 prvé Čechy kteří tam potom byli (Golden Kids) a ti nevěděli čím si to zasloužili. Při zájezdu do Jižní .Ameriky bohužel převzala naše ambasáda od manažera nekrytý šek a tak mimo diety už jsme nic nedostali. Musel jsem potom podepsat Pragokoncertu že po nich už nic nechceme, jinak bychom už nikam nevyjeli. Při natáčení Píseň pro Rudolfa III mne postavili s Křížem s halapartnou v Ungeltu vedle dveří, nahoře běhal po renesanční balustrádě Hrzán, který skopl vázy, ty nám spadly na hlavu, My dole a p režisér Vašta si přál aby padaly pomaleji (raději to neopakoval, Herzán nám dal v uznání panáka). Na Staroměstské radnici jsme natáčeli Slavíky z Madridu, Na pokyn jsme od tanečníků vybíhali na Waldu jako vrazi,Já třetí, to už nevěděl co udělat, tak mi srazil dýku, Já propíchl šlehačkový.dort a on mi do něj přitiskl hlavu. No opakovalo se to, Kostýmérky mi olízaly dýku... V chodbách kanalizace pod Staroměským náměstím jsme také blbli, Vondráčková měla do mne (ležícího na zemi) zapíchnout dvouručák a když jsem viděl jak jeho špička kmitá a třese se bylo jasné že neví pod které rameno. Nakonec to trefila...